Abych se přiznala, tak já už bych bez internetu opravdu být nemohla. Jsem na internetu závislá. Já vím, že všechny závislosti jsou hrozné. Nicméně ale musím říct, že já se za tuto závislost na internetu vůbec nestydím. Já totiž internetem žiji. Pamatuji si, když jsem jako malé dítě dostala počítač. První asi dva roky jsme vůbec neměli internet, ale pouze jenom počítač, kde jsem si hrála hry anebo jsem si psala nějaké básničky. Potom, po těch dvou letech, jsme dostali internet. To musím říct, že jsem byla v sedmém nebi. Plně bylo asi jedenáct anebo dvanáct let, kdy jsme měli internet. Bylo to pro mě jako nová planeta, něco nového.
A nevěděla jsem, že je to tak obsáhlé, vlastně celé celosvětové, že se dá na internetu dělat opravdu cokoliv, co si člověk zamane. Byla jsem nesmírně ráda a byla jsem taky celá překvapená. A v šoku, že je to tak úžasné, protože jsem tohle všechno vůbec nečekala. Já a internet? Možná tak ve snu. Jinak jsem zavolala své nejlepší kamarádce, že už máme doma konečně internet. Samozřejmě, že moje kamarádka ihned přišla a hned jsme si sedly k počítači a brouzdaly jsme po internetu. To bylo před lety. Nyní už vedu kurz počítačů. A jsem učitelka, která učí lidi umět zacházet s počítačem a taky s internetem.
A taky řešíme v mém kurzu hodně populární, bohužel, kyberšikanu. Bohužel kyberšikana je už hodně rozšířená a myslím si, že se jí nikdo jen tak nezbaví. Kyberšikana tady byla je a bude. A myslím si, že bohužel se to stále rozšiřuje a je to stále špatné a já jen mohu doufat, že lidé se umoudří a budou se chovat všichni na internetu slušně. Protože jak zjišťuji, tak se někteří lidé schovávají za svou anonymitu na internetu a myslí si, že tak můžou cokoliv. Bohužel to tak ale není a expert na počítače vás umí odhalit během chvilky. Víte, internet je neprobádané moře informací.