Na našem zdraví se nezastupitelně podílí náš imunitní systém. Imunitní systém má hned několik složek, které spolu úzce kooperují. Určitá část imunity je imunita specifická. To je imunita, která se rozvíjí až po narození, kdy se začínáme setkávat s antigeny z vnějšího prostředí. Antigen je látka, na kterou umí imunitní systém reagovat. Mohou to být bakterie, viry, ale také třeba součásti jídla. Specifická imunita má část buněčnou a humorální. Humorální částí jsou protilátky. Tyto protilátky jsou tvořeny B lymfocyty, které se nachází v lymfatických uzlinách a ve slezině.
Tyto lymfocyty musí být před tím, než začnou produkovat protilátky, aktivovány antigen prezentující buňkou. Po tom, co jsou B lymfocyty aktivovány, prochází ještě další přeměnou v plazmatické buňky, což je přesněji vyjadřuje, kdo produkuje protilátky. Protilátky jsou nejdříve méně a později vysoce specifické pro určitý antigen. To, že jsou takto specifické, je díky tomu, že během aktivace B lymfocytu, dochází k přeskupování na genetické úrovni. Toto přeskupování genových segmentů může proběhnout různými cestami, proto jsou následně plazmatické buňky schopné produkovat protilátky zaměřené proti různým antigenům.
Protilátky můžeme rozdělit do různých tříd. Jsou to protilátky IgA, IgD, IgE, IgG a IgM. Každá taková třída má svůj specifický účel. Protilátky třídy IgA se nachází na sliznicích, kde chrání před pronikáním antigenů ze vzduchu či potravy. IgD tvoří receptory na povrchu B lymfocytů, IgE jsou velmi důležité při obraně proti parazitů a také při vzniku alergií. IgG jsou ty nejběžnější, které nachází v krvi, mají schopnost přecházet přes placentu a IgM jsou jim lehce podobné, ale přes placentu neprojdou. Důležitým faktem je také to, že během aktivace B lymfocytů vznikají tzv. paměťové buňky, které mají schopnost reagovat na antigeny, se kterými jsme se již někdy setkali, velice rychle a onemocnění se tak nemusí ani projevit.